pátek 31. května 2013

Kouzla přírody

Krásný páteční večer. Než jsem se dneska dostala k PC, tak je večer a pomalu už skoro noc. Dnešní den byl náročný po všech stránkách. V práci taková klasika posledních dní. Po práci jsem byla na rozlučkovém večírku s kolegyní, která ocházela do důchodu. Trošku jsme si zaslzely a pokecaly. Bylo to super. Na chaloupku jsme dorazili později než jindy, ale kupodivu počasí se vybralo a udělalo se krásně. Zahrádka v paprscích zapadajícího sluníčka byla nádherná. Měla jsem tušení, že té vody u nás moc nebude a nemýlila jsem se. Napršelo jen tak akorát, aby zahrádka byla krásně zalitá. Všechno je krásně zelené, čisté a svěží. Na zahrádce se mi červenaly dvě jahůdky, takže jsme ochutnali, historicky první naše jahody. Posbírala jsem plnou misku ředkviček, které zmizely jako když mávneme kouzelným proutkem, ani na pomazánku, nebo salát nezbylo. Byly moc dobré jen tak. Objevila jsem na tavolníku a putorylu pár poupátek, takže na živém plotě ještě uvidím nějaké kvítky. Hrášek pomaličku začíná kvést a našla jsem poupátka i na rajčatech a na malinách. Moruše každý týden povyrostou o kousíček a už se nemůžu dočkat až ochutnám. Pomaličku rozkvétají růžové keře a pnoucí růže už je obsypaná květy. Je to nádherná podívaná na ty nádherné fialové květy. Poupat jsou na ní mraky, takže pokvete hodně dlouho. Zvládly jsme s Nelou i pravidelnou procházku a ještě jsem zvládla vyplet záhonky, i když jsem si říkala že tentokrát budu lenošit. Na zítřek hlásí déšť, tak na odpočinek taky dojde. Přeji vám všem krásné sny a zítra příjemný den vaše Rija


Pergola krásně zarůstá.


Taková jahůdka na nás čekala


Krásná úroda a jak se po nich rychle zaprášilo.

Tento zpěváček, nás kus cesty doprovázel na procházce. Pokud si něco ze školy pamatuji, tak by to měl být drozd.

Špendlík je nádherně obsypaný, už se těším až dozrají plody a budu vařit marmeládu.

Věrní druzi při procházkách.

To poupátko je zatím miniaturní, ale je tam.

Kvítek hrášku.

neděle 26. května 2013

U nás

Děvčata myslela jsem si, že jste kamarádky, ale ani jedna jste k nám neposlala déšť. Opět jsem musela lítat s konvemi po zahradě. Z pátku na sobotu sice pršelo, dokonce jsem si v sobotu ráno přispala, protože déšť krásně bubnoval na okno, ale protože dost foukalo a dokonce i svítilo sluníčko, tak byla vláha hned pryč. Díky pěknému počasí jsem zasadila všechno co jsem dostala a nakoupila, mám vypleto a chlapi zvládli posekat trávník. Trošku jsme zase porovnali zahrádku, rozesadila jsem všechny afrikány, co krásně vyrostly ze semínek, osázela mini skalku, co jsem vytvořila z naskládaných kamenů a trošku otestovala foťák. Jen tedy vnitřek chalupy nepředělán a žádné nové dekorace se nekonaly. I když jsem včera začala, ale jen přestalo pršet a já šla pověsit prádlo, už jsem zůstala venku a domů jsem šla až upadnout do peřin. V podvečer dojel brácha, tak jsme pošeděli v pergole u hřejícího ohně a poseděli jsme s manželem i když už byl brácha dávno pryč. Nakonec se skrz mraky prodraly hvězdy a venku bylo nádherné ticho, tak jsme se domů dostali až před půlnocí. Ráno jsem se vzbudila v půl sedmé a prohlásila jsem, že dneska rozhodně vstávat nebudu. Vydrželo mi to do čtvrt na osm a ani deset stupňů mě neodradilo od kávy na zahrádce. Na sluníčku bylo nádherně. Doma mě zdržela jen příprava oběda a pak jsem zbytek dne ztrávila opět venku. Sice foukal vítr, ale jinak bylo příjemně. Pokud u vás bylo chladno a deštivo, věřte, že je to jen tím, že jste mi žádný déšť nepooslaly:-)))) Tak doufám, že mě nebudete kamenovat, když vám sem dám pár sluníčkových fotek zahrádky a okolí. Přeji vám krásný a sluníčkový týden. Rija
Takovou podívanou jsme měli u ohně




Moje plantáže:-))))

Pnoucí růže se letos vyšvihla a je plná poupat



Malá, soukromá vinice



Kostelní věž skrz plot

Do dneška jsem si myslela, že ten akát je suchý

Děvčátko s lobelkou

A protože mám skalku malou, udělala jsem si ještě jednu maličkatou

čtvrtek 23. května 2013

Pohodové odpoledne

Určitě ještě čekáte na novinky ze zahrádky. Naštěstí jsem stihla víc věcí, než jen lítat s konvemi. Po příjezdu jsme si udělali lehkou večeři a poseděli na zahrádce s šálkem horké kávy. Než jsem se pustila do nějaké pořádné práce, musela jsem jít na procházku s Nelou. Je to takový malý rituál, hned po příjezdu nás nechá vybalit věci a pak musíme jít na procházku. Jedině kdy dokáže akceptovat zdržení je, když si uvaříme kávu. Celou dobu sedí vedle nás a občas zakňučí, aby nám oznámila, že fakt potřebuje vyvenčit. Docela legrace, přesvědčovat psa na tak velkém prostoru, aby se šel vyčurat na trávu. Bezvýsledně, takže vám stejně nezbývá nic jiného než otevřít vrátka a vypustit divokou šelmu na obecní pozemek, kde s venčím nemá již žádné zábrány. Jen pak musíte absolvovat celou procházku se sáčkem v ruce:-))))) Včera jsme si procházku trošku protáhli, protože bylo krásně a všude kolem voní akát a bez. V polích jsme už našli i pár rozkvétajících šípkových růží. Koukala jsem na svůj obrovský keř na zahrádce a je  taky úplně obsypaný poupátky. To bude nádhera až pokvete. Po procházce nastalo zkoumání záhonku s ředkvičkou, jestli už by se tam nedalo něco sníst. Dalo. Sice ředkvičky nejsou nijak velké, ale stejně je ještě potřeba je přetrhávat, aby měly ostatní víc místa. Na malý talířek to bylo a dobré byly i úplně samotné. A pak nadešla chvíle s konvemi. Jahody jsou obsypané malými jahůdkami, tak aby byla aspoň nějaká úrada. Mrkev vyrostla tak nějak po kouskách a o petrželce ani nemluvím. Jo začátky jsou vždycky těžké a když se kozel stane zahradníkem, tak to mluví samo za sebe. Zvládla jsem osázet i pár nádob květinami, co jsem si dovezla a nebo co se mi semení, v místech kde je nechci. Zvedl se tak šílený vítr, že jsem si říkala, určitě to přinese ten déšť. Kdepak ani kapka. Sice foukalo, ale sedět venku se dalo. Zvládla jsem ještě s foťákem oběhnout záhonky a vyblejsknout první rozkvétající růže. Levandulím už to taky moc dlouho trvat nebude, než rozkvetou, Už se začínají fialovět. Rozkvetly kopretiny a co nevidět pokvete i bílá pivoňka. Ten pobyt venku mě tak unavil, že jsem lehla a spala jak mimino až do rána.Zbývá jenom den a hurá opět jedeme. Odpoledne jsem byla opět drancovat zahradnictví a mám i nějakou další bylinku. Teď už jen aby nemrzlo a všechno mi krásně rostlo. Krásný večer. Rija





















Uprostřed týdne

Tak jsem si včera večer sedla k počítači, po úžasné relaxaci na zahrádce a akrobacii s konvemi, protože jsme v nějakém magickém místě, kde neprší, že se s vámi podělím a nové zážitky a začala jsem psát: "Středa je magický den, půlí se týden a do víkendu zbývají jen dva dny. Dnešní středa je báječná....." A uprostřed psaní záblesk a já si uvědomila, že jsem si ten kabel od foťáku ještě nedala do kabelky. Tudíž příspěvek zůstal nedopsán. O čem jsem to vlastně včera chtěla psát, o nových knihách, které přibyly do mé knihovny. Místo sice dochází, ale už mám vyhlídnutou druhou, jen zbývá pro ni zajet. No a protože nejsem žádný troškař jsou hned tři. Konečně se mi podařilo sehnat knížku o bišonkovi Adélce, o které jsem tady psala loni v prosinci. Zbývající tři jsem si vyhlídla minulý týden. V první najdeme zajímavé čtení o bylinkách a pár receptů, které přímo čekají na ochutnání. Ne nadarmo jsem postavila tu spirálu:-))) A na další dvě jsem získala tip na blogu u Zdeničky. Její blog o Provance je úžasnou inspirací s vůní levandule, oliv a sluníčka. Nedalo se prostě odolat. Jen tedy nevím, zda to byl opravdu dobrý nápad v době zahradní sezony pořizovat tolik knih. Jistě je vám jasné, že jsem si už pár příběhů o Adélce přečetla a u těch zbývajících se zatím kochám vůní nových knih. Mějte se krásně Rija



pondělí 20. května 2013

U nás

V poslední době jsem si všimla, že všechno kolem sebe mám nějak vzhůru nohama. Nejenže šíleně zapomínám, ale dokonce se v neděli těším na pondělí, že už zase půjdu do práce. Ptáte se proč? No protože jsem přes víkend vždycky tak šíleně zničená, že jsem ráda, když si přes týden v práci a ve městě odpočinu. Nene, tím si nechci stěžovat, to ne, jen konstatuji. Taky jsem si uvědomila, že jsem totálně propadla zahradničení a dokonce se v pátek už těším, až se budu zase rýpat v záhoně a trhat plevel v záhoncích.Tento víkend jsem měla jeden den výletový a druhý jsem se snažila všechno dohnat. Ten výlet byl původně plánovaný, pak zrušený a na poslední chvíli zase naplánovaný. Za normálních okolností je mi celkem jedno, jestli někam jedeme nebo ne, ale já si v pátek přivezla na zahrádku půl auta rostlinek. Takže neděle byla hodně pracovní. Klasiku vyprat a uvařit oběd už ani nepočítám. Celé dopoledne jsem plela záhonky a hledala místečka, kam rostlinky nasadím. Nakonec jsem zvládla ještě dokončit a osázet tu bylinkovou spirálu. No je sice taková trošku šišatoidní, ale moje vlastní a už jsou na ní nasazené i nějaké bylinky. Odpoledne jsem ještě zvládla uvítat rodiče s bráchou, tak jsme poseděli u kafíčka a zdělovali si dojmy z výletu. K večeru jsme se šly projít s Nelinkou po vesnici. Už nádherně kvetou akáty, tak se celým okolím line nádherná vůně. Vůně akátů mi vždycky připomene, že zachvíli začíná léto a prázdniny. Večer jsme si s manželem sedli na lavičku a relaxovali se skleničkou červeného v ruce a já se kochala tou kvetoucí zahrádkou. Nejvíc mě snad těší krásný rododendron. Poslední dva roky se tvářil, že už toho má dost a letos si to asi rozmyslel a je nádherný. Už se těším až rozkvetou růže. Krásný večer Rija.






Aniž bych to tušila, tak se mi podařilo zachytit poštolku