Předvánoční cestování

Poslední listopadovou sobotu mi manžel navrhl, že mě vezme do Vídně. Vůbec jsem nečekala, že během jednoho roku se tam podívám hned třikrát. Říkali jsme si, že by na trzích nemuselo být moc lidí a po obědě jsme vyrazili nasávat vánoční atmosféru. Přijeli jsme ještě za světla a úplnou náhodou přišli na trhy na náměstí Marie Terezie. A aniž jsme plánovali, kam se chceme podívat, tak jsme prošli kolem parlamentu k radnici, od radnice ke Stephansdomu a přes Horburk kolem státní opery k autu. Takže jsem si to užila i s prohlídkou památek. Stánky byly krásně ozdobené a plné zajímavých věcí. Ještě teď mám hlavu plnou zajímavých nápadů na tvoření a výzdobu. Na památku jsem si přivezla jednu krásnou lucerničku na čajovou svíčku, protože světýlek není nikdy dost. Nebyli bychom to my, kdybychom neprožili nějaké dobrodružství. Na zpáteční cestě nás zradila navigace, takže po urputném snažení manžela rozchodit navigaci se sám stal navigací. Neměli jsme ani pořádnou mapu, takže využil intuice a jel. Musím přiznat, že jsem se už dlouho nenasmála, tak jako teď. Památná věta, však ráno nemusíme do práce, se u nás asi bude používat hodně často. Manžel jako navigace nezklamal a cestu jsme našli, jen jsme museli jet přes Mikulov, protože přes vesničky, bychom možná jezdili ještě teď. Největší legrace byla, že doma se navigace krásně rozjela. Hezký večer a já vás zvu na malou procházku předvánoční Vídní. Rija